Leden

Ale že mi to pravidelný psaní jde 😀

1. týden

Sbíráme se po vánoční blijóze, jinak se moc nic velkého neděje.

2. týden

Tenhle týden nám odešla pračka, takže jsme si koupili novou a větší a já se na ni teď chodím dívat, jak pere, protože nedělá skoro žádné zvuky.
Dorotka už vozí po bytě svoji jídelní židličku jako zdatný buldozer, sama ale ještě chodit nechce.
Ríšovi se konečně zahojil nos, který si odřel na konci října. Jizvu tam ale bude mít ještě asi dlouho.

Z pátku na sobotu spal Ríša u babi a v neděli jsme si udělali výlet na Pustevny na ledové sochy. Přijeli jsme pozdě, pak se nám podařilo předběhnout asi půlku fronty (ne záměrně, ale byla tam fakt velká mezera, takže to vypadalo, že stojí frontu na trdelník, tak já jsem vyrazila na tu frontu vepředu u lanovky a oni asi stáli na lanovku taky). Na lanovce jsme totálně vymrzli, takže jsme hned zalezli do restaurace (která je mimochodem moc hezky zrekonstruovaná), podařilo se  mi i hned ulovit místo. Než jsme se najedli, rozmrzli jsme a vyrazili jsme ven. Do stanů se sochama se stály fronty, takže jsme se na to nakonec vyprdli a šli se projít k Radegastovi. U něj jsme se chtěli vyfotit, ale protože jsme nebyli první s touhle myšlenkou, byl u něj zmrzlý led a strašně to klouzalo a já jsem se fakt bála, že se rozbiju, takže fotku máme zcela originální.

Vyšlo nám hezké počasí, pod kopcem byla hnusná mlha, ale jak jsme vyjeli lanovkou nahoru, kochali jsme se zasněženými výhledy. Cestou dolů na lanovce mi umrzaly prsty na nohou i na rukou a byla jsem ráda, že Dorotku mam hezky v teple pod bundou. Celou dobu jsem upínala myšlenky k tomu, abychom dojeli dolů a nezůstali tam viset. Zázrakem navíc ani děti neusnuly cestou domů, takže pak hezky usnuly večer.

3. týden

Začalo období „a puoooooč?“

Dorotka se pomalu začala rozcházet a čtvrtek jsme vyhlásili dnem, kdy začala chodit, i když u toho vypadá jako opilý pirát.
Navíc si pořád hraje sama. Dojde k navlíkacím kroužkům, sedne si a navlíká. Tam a zpátky. Nosí si knížky. Miluje autíčka. Maluje. bohužel dává pořád ještě všechno do pusy a z vidiny toho, jak dává do pusy křídy se mi dělá sucho v ústech.

4. týden

Dorotka se naučila dělat high five. Víc chodí než leze. A pořád chodí. Kdybyste potřebovali něco vyřídit, ona vám tam dojde. Jednou jsme ji tento týden vypustili i venku, protože bylo teplo. Jinak je venku bohužel jen v kočárku, má kombinézu i s ťapkama a kupovat zimní boty na jeden měsíc se mi úplně nechce, tak musí vydržet, než bude trochu teplo

Ríša měl podezření na celiakii, byli jsme na vyšetření a naštěstí vyšlo negativně, i když nás nejdřív dětská doktorka vyděsila. Tak jenom tatínek nemůže buchty.

Byli jsme na preventivní prohlídce u zubaře a tesáky mají oba v pořádku.

Ušila jsem Ríšovi tepláky ze zbytku látky, ze které jsem mu před rokem šila mikinu.
V neděli jsme si udělali malý výlet na Velehrad pomoct kamarádovi vynést z domu starou ledničku a pračku, pak jsme na chvíli zakotvili na hřišti a na kafe do cukrárny a hezky jsme se tam schovávali před volebními výsledky.

Dorotka pořád přes den spává jen v kočáře, ale už občas spí jen jednou denně (to to zalomí před desátou a vzbudí se ve dvě). V postýlce spát přes den odmítá, i když večer usíná hezky.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s